Vypracování kupních smluv| Magnet reality

Vypracování kupních smluv

Pokud nemáte svého osvědčeného právníka, máte možnost nechat si vypracovat kupní smlouvy u nás. Služba je zdarma, zpracování zajistí renomovaná advokátní kancelář s dlouholetými zkušenostmi v oboru pozemkového i občanského práva. Zcela zdarma!

Vypracování kupních smluv u notáře je dáno neměnnou sazbou. Např. Kupní smlouvy na byt či rodinný dům v hodnotě 2.500.000 Kč vás vyjdou na 18.000,- Kč

Kupní smlouva podle občanského zákoníku – výňatek pro nemovitosti

Obecná a zvláštní úprava

Kupní smlouva je upravena v § 588 až § 610 ObčZ. Jde o obecnou právní úpravu s tím, že občanský zákoník obsahuje ještě v § 612 až § 627 zvláštní ujednání o prodeji zboží v obchodě. Uvedené zvláštní ustanovení dopadá na případy, kdy prodávajícím je podnikatel a na straně kupujícího vystupuje spotřebitel, který je chráněn jak uvedenými zvláštními ustanoveními, tak i zákonem o ochraně spotřebitele. A dalšími právními předpisy. Naproti tomu obecná ustanovení o kupní smlouvě se použijí na případy, kdy na straně kupujícího i prodávajícího nevystupují podnikatelé, nebo i v případě, kdy sice na obou stranách podnikatelé vystupují, ale předmět jejich koupě a prodeje se netýká jejich podnikatelské činnosti nebo se sice týká, ale půjde o nemovitou věc.

Předmětem i nemovité věci

Kupní smlouva podle občanského zákoníku se vztahuje na věci movité i nemovité. Podle § 588 ObčZ z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

Ústní forma je postačující

Občanský zákoník nepředepisuje povinnou písemnou formu jako podmínku platnosti kupní smlouvy.

Cena musí být dohodnuta

Podmínkou uzavření kupní smlouvy je však dohodnutá kupní cena. Podle § 589 ObčZ je cenu třeba sjednat v souladu s obecně závaznými právními předpisy, jinak je smlouva neplatná podle § 40a ObčZ. To znamená, že cena sjednaná v rozporu s cenovými předpisy, to je se zákonem o cenách, je platná do té doby, než se dotčená smluvní strana dovolá písemně relativní neplatnosti této smlouvy.

Přechod nebezpečí škody

Podle § 590 ObčZ přechází na kupujícího nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení předmětu koupě včetně užitku, současně s nabytím vlastnictví. Uvedenému okamžiku se říká přechod nebezpečí. To znamená, že riziko nebezpečí škody na prodané věci přechází momentem přechodu vlastnictví na kupujícího. Je však možné, že smluvní strany ve smlouvě dojednají, že uvedený okamžik nastane i jindy. V případě, že kupující nabude vlastnictví dříve, než dojde k odevzdání předmětu koupě, má prodávající až do odevzdání práva a povinnosti schovatele. To znamená, že kupující je sice vlastníkem, ale fakticky nemůže věc ovládat. V takovém případě ze zákona prodávající musí o věc pečovat, neboť se jedná z právního hlediska o věc cizí, kterou má prodávající u sebe a která bude později skutečnému vlastníkovi, kterým je kupující odevzdána.

Dodací lhůta není podstatnou náležitostí

Rovněž podle občanského zákoníku není dodací lhůta u kupní smlouvy podstatnou smluvní náležitostí. Podle § 591 ObčZ platí, že jsou účastníci povinni plnit bez zbytečného odkladu. Uvedené ustanovení platí, pokud není mezi kupujícím a prodávajícím dohodnuto jinak a není-li to obvyklé.

Vztah povinnosti dodat a platit

Pokud kupující nezaplatí kupní cenu prodávajícímu včas, je prodávající oprávněn ze zákona odevzdání předmětu koupě odepřít. Odesílá-li se předmět koupě na místo plnění nebo určení, není kupující povinen zaplatit cenu, dokud nemá možnost si předmět koupě prohlédnout. Je-li kupující v prodlení s převzetím, může prodávající předmět koupě uložit na náklad kupujícího ve veřejném skladišti nebo u jiného schovatele nebo jej může po upozornění prodat na účet kupujícího. Jde-li o věc podléhající rychlé zkáze a není-li na upozornění čas, upozornění není nutné.

Náklady s odevzdáním předmětu smlouvy

Není-li dohodnuto jinak, nese náklady spojené s odevzdáním předmětu koupě, zejména náklady měření, vážení a balení prodávající a náklady spojené s převzetím kupující. Je-li věc odesílána na místo, které není místem splnění, nese náklady odeslání kupující. Má-li prodávající předmět koupě odeslat na místo splnění nebo určení, platí, že věc byla předána v době, kdy byla předána k přepravě, pokud nebylo dohodnuto jinak.

Odpovědnost za vady

Pokud jde o princip odpovědnosti za vady, pak podle § 596 ObčZ, má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při sjednávání kupní ceny na ně upozornit. Důsledky nesplnění této zákonné povinnosti prodávajícího jsou upraveny v § 597 ObčZ. Podle § 597 odst. 1 ObčZ v případě, kdy dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady. Jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má vedle slevy kupující právo od smlouvy odstoupit.

Podle § 597 odst. 2 ObčZ právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, a nebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým. Dále má kupující podle § 598 ObčZ právo na úhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady.

Například při koupi ojetého motorového vozidla může kupující uplatnit nárok na cestovné spojené s vyřizováním reklamace nebo může případně použít i náhradní vozidlo a náklady na toto náhradní vozidlo může přenést na prodávajícího.

Reklamace

Podle § 599 odst. 1 ObčZ musí kupující vady uplatnit u prodávajícího bez zbytečného odkladu. Právo z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců, jde-li o vady krmiv do tří týdnů a jde-li o vady zvířat do šesti týdnů od převzetí věci.

Vedlejší ujednání ve smlouvě

Ve smlouvě lze ve smyslu občanského zákoníku dojednat i vedlejší ujednání. Toto vedlejší ujednání lze však dojednat i ve smlouvě uzavřené podle obchodního zákoníku.

Výhrada vlastnictví

Vedlejším ujednáním je výhrada vlastnictví. Pokud má vlastnictví prodané movité věci přejít na kupujícího až po zaplacení ceny, musí být tato výhrada dohodnutá písemně. To se týká i případů, kdy smlouva je uzavírána ústně. U nemovitých věcí taková výhrada nepřichází v úvahu, neboť u nemovitých věcí přechází vlastnické právo až rozhodnutím o vkladu vlastnického práva zpětně k návrhu na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Předkupní právo

Dalším vedlejším ujednáním je předkupní právo. Podle § 602 odst. 1 ObčZ ten, kdo prodá věc s výhradou, že mu ji kupující nabídne ke koupi, kdyby ji chtěl prodat, má předkupní právo. Takové právo lze dohodnout i pro případ jiného zcizení věci než prodejem, což může být například darování.

Předkupní právo lze dohodnout i jako věcné právo. To znamená, že toto právo se váže k prodané věci a působí vůči nástupcům kupujícího. Taková smlouva se musí uzavřít písemně, pokud jde o nemovité věci, nabývá se předkupní právo až vkladem do katastru nemovitostí. Pokud nekoupil věc nabídnutou kupujícím, zůstává mu zachováno předkupní právo i vůči jeho právnímu nástupci.

Pokud bylo předkupní právo porušeno, může se oprávněný buď na nabyvateli domáhat, aby mu věc nabídl ke koupi, a nebo mu zůstane předkupní právo zachováno. Předkupní právo nepřechází na dědice oprávněné osoby a nelze je ani převést na jinou osobu. To platí v případě, kdy bylo toto právo sjednáno jako právo věcné. Takové právo se nazývá osobním právem.

Jestliže není dohodnuta doba, do kdy má být prodej proveden, musí oprávněná osoba vyplatit movitost do osmi dnů, nemovitost do dvou měsíců po nabídce. Uplyne-li tato doba marně, předkupní právo zanikne. Nabídka se vykoná ohlášením všech podmínek. Jde-li o nemovitost, musí být nabídka písemná.

Kdo je oprávněn koupit věc, musí zaplatit cenu nabídnutou někým jiným, není-li dohodnuto jinak. Nemůže-li věc koupit nebo nemůže-li splnit podmínky nabídnuté vedle ceny a nelze-li ji vyrovnat ani odhadní cenou, předkupní právo zanikne. Výhrada lepšího kupce Další ujednání je výhrada lepšího kupce. Zde jde o výhradu, kterou si prodávající vymiňuje právo do určité doby od smlouvy odstoupit, projeví-li třetí osoba o koupi věci zájem a je ochotna nabídnout lepší podmínky než kupující. Vedlejší ujednání v kupní smlouvě lze platně dohodnout jen v písemné formě.

Nájemní smlouva

Právní úprava nájemní smlouvy je obsažena v hlavě sedmé občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 663 až 723 a obsahuje jednak obecná ustanovení týkající se nájemní smlouvy, tak i zvláštní ustanovení týkající se nájmu bytu a podnikatelského nájmu věcí movitých. Nájem a podnájem nebytových prostor je upraven zvláštním zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů. V dalším textu se zabýváme obecnými ustanoveními o smlouvě nájemní a zvláštními ustanoveními o nájmu a podnájmu nebytových prostor a o podnikatelském nájmu věcí movitých.

Obecná ustanovení

Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Dočasnost je základním rysem nájemní smlouvy. Pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat. Znamená to tedy, že věc (movitá či nemovitá, případně příslušenství či součást věci) musí být ve stavu, který umožňuje věc podle smlouvy užívat. Pronajímatel musí být vlastníkem věci nebo musí mít právo dispozice s předmětem nájmu z jiného právního titulu (např. věcné břemeno). Nájemce je oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě; nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem. Nájemce je povinen věc užívat pouze v případě, že tak bylo smluveno, nebo že neužíváním by byla věc znehodnocena více než jejím užíváním.

Nájemce je oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanoví-li smlouva jinak. Do podnájmu lze dát i část najaté věci. Souhlas pronajímatele není, na rozdíl od podnájmu bytu, obecnou zákonnou podmínkou platnosti podnájemní smlouvy. Dá-li však nájemce věc do podnájmu v rozporu se smlouvou, pronajímatel má právo odstoupit od smlouvy. Změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci. Provede-li nájemce změny na věci bez souhlasu pronajímatele, je povinen po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu. Toto ustanovení má sankční povahu. Hrozí-li v důsledku prováděných změn na věci pronajímateli značná škoda, je pronajímatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

Nájemce je povinen oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu potřeby oprav, které má provést pronajímatel. Při porušení této povinnosti odpovídá nájemce za škodu tím způsobenou a nemá nároky, které by mu jinak příslušely pro nemožnost nebo omezenou možnost užívat věc pro vady věci, jež nebyly včas pronajímateli oznámeny. Nájemce je povinen snášet omezení v užívání pronajaté věci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci.

Jestliže nájemce vynaložil na věc náklady při opravě, ke které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů, jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele, nebo jestliže pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla oznámena její potřeba. Jinak může nájemce požadovat jen to, o co se pronajímatel obohatil.

Nájemce je povinen pečovat o to, aby na věci nevznikla škoda. Je povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva.

Nájemné

Základním znakem nájemní smlouvy je její úplatnost. Neobsahuje-li nájemní smlouva výslovně tuto náležitost, nelze ji považovat za neplatnou. Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. Není-li dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu.

Na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí. V tomto případě jde o tzv. zákonné zástavní právo, které zajišťuje nárok na splatné nájemné. Zástavní právo zanikne, jsou-li věci odstraněny dříve, než byly sepsány soudním vykonavatelem, ledaže by byly odstraněny na úřední příkaz a pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do osmi dnů po výkonu. Stěhuje-li se nájemce nebo jsou-li odstraňovány věci, přestože nájemné není zaplaceno nebo zajištěno, může pronajímatel zadržet věci na vlastní nebezpečí, do osmi dnů však musí žádat o soupis soudním vykonavatelem, nebo musí věci vydat.

Nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro vady věci, které nezpůsobil, nemohl pronajatou věc užívat způsobem dohodnutým, nebo nebyl-li způsob užívání dohodnut přiměřeně povaze a určení věci, anebo nemohl-li z uvedených příčin při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků docílit žádný výnos. Musí jít však vždy o vady, jež nájemce nezpůsobil. Může-li nájemce užívat pronajatou věc z těchto důvodů pouze omezeně nebo jestliže při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků užitky z věci klesly z uvedených důvodů pod polovinu běžného výnosu, má nájemce nárok na přiměřenou slevu z nájemného. Pronajímatel si však musí započíst náklad, který ušetřil, a cenu výhod, které měl z toho, že nájemce věc užíval jen omezeně. Právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem, které toto právo zakládají.

Skončení nájmu

Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak. Doba nájmu může být přitom vymezena i pouze přibližným údajem (např. do konce sezony, do důchodu apod.). Pokud užívá nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.

Zrušit nájemní smlouvu sjednanou na neurčitou dobu lze, nedojde-li k dohodě pronajímatele s nájemcem, pouze výpovědí. Nájemní smlouvu lze vypovědět při nájmech pozemků patřících do zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu v jednoroční lhůtě, a to ke dni 1. října běžného roku; při nájmech jiných nemovitostí v tříměsíční lhůtě, při nájmu movitých věcí v jednoměsíční lhůtě. Ustanovení o výpovědní době, vyklizení a odevzdání platí však pouze tehdy, není-li smlouvou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak.

Nájemce je oprávněn odstoupit od smlouvy kdykoliv, byla-li pronajatá věc předána ve stavu nezpůsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání, anebo stane-li se později (bez porušení povinnosti nájemce) nezpůsobilou ke smluvenému nebo obvyklému užívání, stane-li se neupotřebitelnou anebo bude-li mu odňata taková část věci, že by tím byl zmařen účel smlouvy. Věc se stane neupotřebitelnou tehdy, pokud nemůže již sloužit svému původnímu účelu. Pokud jsou místnosti, které byly pronajaty k obývání nebo k tomu, aby se v nich zdržovali lidé, zdraví závadné, má nájemce právo odstoupit od smlouvy i tehdy, věděl-li o tom při uzavření smlouvy. Práva odstoupit od smlouvy se nelze předem vzdát.

Pronajímatel může kdykoli odstoupit od smlouvy, užívá-li nájemce přes písemnou výstrahu pronajatou věc nebo trpí-li užívání věci takovým způsobem, že pronajímateli vzniká škoda, nebo že mu hrozí značná škoda. Nejde-li o byt nebo nebytový prostor, může pronajímatel také odstoupit od smlouvy, jestliže nájemce, ač upomenut, nezaplatil splatné nájemné ani do splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než tři měsíce, do tří měsíců, nebo jestliže s ohledem na pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu je třeba pronajatou věc vyklidit.

Zničení pronajaté věci znamená zánik nájemní smlouvy. Dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána. Dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou; výpověď však musí podat v nejbližším výpovědním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno. Při změně vlastnictví k movité věci může smlouvu vypovědět i nabyvatel.

Po podané výpovědi nebo tři měsíce před skončením nájmu a předáním věci je nájemce nemovité věci povinen, není-li dohodnuto jinak, umožnit zájemci o pronajmutí její prohlídku v přítomnosti pronajímatele nebo jeho zástupce. Nájemce nesmí být prohlídkou zbytečně obtěžován.

Skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Zde platí zásada, že předmět nájmu nemá být spotřebován, opotřebení je však možné. V případě, že došlo k poškození nebo nadměrnému opotřebení pronajaté věci v důsledku jejího zneužití, odpovídá nájemce i za škody způsobené osobami, kterým umožnil k pronajaté věci přístup, za náhodu však neodpovídá. Domáhat se náhrady lze pouze do šesti měsíců od vrácení pronajaté věci; jinak nárok zanikne.

Pokud uplatňuje třetí osoba k věci práva, jež jsou neslučitelná s právy nájemce, je pronajímatel povinen učinit potřebná právní opatření k jeho ochraně. Jestliže tak pronajímatel v přiměřené lhůtě neučiní, nebo nejsou-li jeho opatření úspěšná, může nájemce odstoupit od smlouvy. Za taková neslučitelná práva jsou považována např. práva na užívání věci a braní užitků.

Nájem a podnájem nebytových prostor

Nájem a podnájem nebytových prostor je upraven zvláštním zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se vztahuje na nebytové prostory, jimiž jsou místnosti nebo soubory místností, které podle rozhodnutí stavebního úřadu jsou určeny k jinému účelu než k bydlení. Tento zákon se vztahuje i na byty, u kterých byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům. Za nebytové prostory se přitom nepovažují příslušenství bytu, ani společné prostory domu.

Smlouva o nájmu

Pronajímatel může nebytový prostor přenechat k užívání nájemci smlouvou o nájmu, přičemž nebytové prostory se pronajímají pouze k účelům, ke kterým jsou stavebně určeny. Smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Pokud smlouva neobsahuje tyto náležitosti, je neplatná.

Práva a povinnosti pronajímatele a nájemce

Pokud není ujednáno jinak, pronajímatel je povinen odevzdat nebytový prostor nájemci ve stavu způsobilém k smluvenému nebo obvyklému užívání, v tomto stavu jej svým nákladem udržovat a zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním nebytového prostoru spojeno. Nájemce je oprávněn užívat nebytový prostor v rozsahu dohodnutém ve smlouvě. Nájemce je povinen hradit náklady spojené s obvyklým udržováním. Nájemce je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pronajímateli potřebu oprav, které má pronajímatel provést, a umožnit provedení těchto i jiných nezbytných oprav; jinak nájemce odpovídá za škodu, která nesplněním povinnosti vznikla.

Podnájem

Nájemce je oprávněn přenechat nebytový prostor nebo jeho část na dobu určitou do podnájmu jen se souhlasem pronajímatele. Shora uvedená práva a povinnosti pronajímatele a nájemce se vztahují i na toho, komu byl nebytový prostor přenechán do podnájmu.

Nájemné

Není-li výše nájemného nebo úhrada za podnájem upravena obecně závazným právním předpisem, stanoví se dohodou. V případě, že nájemce může užívat nebytový prostor omezeně jen proto, že pronajímatel neplní své povinnosti ze smlouvy nebo povinnosti stanovené tímto zvláštním zákonem, má nájemce nárok na poměrnou slevu z nájemného; to se vztahuje též na podnájem

Skončení nájmu

Nájem sjednaný na dobu určitou skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán.

Pronajímatel může písemně vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu určitou před uplynutím doby, jestliže nájemce užívá nebytový prostor v rozporu se smlouvou; nájemce je více než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo úhrady za služby, jejichž poskytování je spojeno s nájmem; nájemce, který na základě smlouvy má poskytovat pronajímateli na úhradu nájemného určité služby, tyto služby neposkytuje řádně a včas; nájemce nebo osoby, které s ním užívají nebytový prostor, přes písemné upozornění hrubě porušují klid nebo pořádek; užívání nebytového prostoru je vázáno na užívání bytu a nájemci byla uložena povinnost byt vyklidit; bylo rozhodnuto o odstranění stavby nebo o změnách stavby, jež brání užívání nebytového prostoru; nájemce přenechá nebytový prostor nebo jeho část do podnájmu bez souhlasu pronajímatele; jde o nájem nebytového prostoru v nemovitosti vydané oprávněné osobě podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd; jde o nájem nebytového prostoru v nemovitosti převedené původnímu vlastníkovi podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Nájemce může písemně vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu určitou před uplynutím sjednané doby, jestliže ztratí způsobilost k provozování činnosti, pro kterou si nebytový prostor najal; nebytový prostor se stane bez zavinění nájemce nezpůsobilý ke smluvenému užívání; pronajímatel hrubě porušuje své povinnosti odevzdat nebytový prostor nájemci ve stavu způsobilém k smluvenému nebo obvyklému užívání, v tomto stavu jej svým nákladem udržovat a zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním nebytového prostoru spojeno.

V případě, že je nájem uzavřen na dobu neurčitou, jsou pronajímatel i nájemce oprávněni vypovědět smlouvu písemně bez udání důvodu, není-li dohodnuto jinak. Výpovědní lhůta je tři měsíce, nebylo-li dohodnuto jinak; počítá se od prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Nebylo-li dohodnuto jinak, je v případě ukončení nájmu nájemce povinen vrátit nebytový prostor ve stavu, v jakém ho převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

Nebylo-li dohodnuto jinak, nájem zaniká zánikem předmětu nájmu; smrtí nájemce, pokud dědici po zůstaviteli, který byl nájemcem, do 30 dnů od jeho smrti neoznámí pronajímateli, že pokračují v nájmu; zánikem právnické osoby, je-li nájemcem.

Zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých Pojmově se jedná o dohodu o dočasném nájmu. Pokud má věc, která byla pronajata, vady, pro které ji nelze řádně užívat, nebo které takové užívání ztěžují, má nájemce právo, aby mu byla poskytnuta jiná věc sloužící témuž účelu. Kromě toho má právo na prominutí nájemného nebo na slevu z nájemného za dobu, po kterou věc nemohl pro její vadu řádně užívat buď vůbec, nebo jen za ztížených podmínek. Právo na prominutí nebo na slevu z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele nejpozději do konce doby, na kterou byl nájem sjednán.

Za opotřebení věci způsobené řádným užíváním nájemce neodpovídá. Vzniklé poškození, ztrátu nebo zničení věci je nájemce povinen ohlásit pronajímateli bez zbytečného odkladu. Povinnost nájemce nahradit škodu se řídí ustanoveními tohoto zákona o odpovědnosti za škodu; nájemce však neodpovídá za škodu, která vznikla tím, že ten, kdo věc pronajal, nesplnil povinnost nájemce seznámit se zvláštními pravidly (je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem nebo je upraveno technickou normou), ledaže jde o pravidla obecně známá.

Vrátí-li nájemce věc po době dohodnuté ve smlouvě, je povinen platit nájemné až do vrácení věci. Je-li nájemce s vrácením věci v prodlení, je povinen zaplatit též poplatek z prodlení. Jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, je nájemce povinen platit nájemné a poplatek z prodlení, bylo-li jeho placení dohodnuto, dokud ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl.

Magnet realit s.r.o.,
s námi bydlíte lépe.